Mít dítě a k tomu ještě dvě najednou je nádherné a náročné zároveň. Starat se o dvě malá miminka je zápřah, to potvrdí každá maminka dvojčat. Naštěstí kojím, takže nemusím strávit další čas u přípravy mléka a vyvařování lahví.
Obyčejně vstáváme tak mezi 8 a 9 hodinou. Kojím nepravidelně, podle toho jak mají dvojčata hlad. Ani se spánkem nemají dvojčata pravidelný režim. Usnou, kdy jim to vyhovuje. Na procházky chodíme většinou odpoledne, hlavně když je počasí trochu lepší. Většinou jsou děti hodné, samozřejmě pláčou, třeba když mají hlad nebo když potřebují pochovat.
Křiku i práce je vždy dvakrát tolik. Když jeden pláče, druhý se přidá. Když jednoho nakojím, musím i druhého, pokaždé děti dvakrát oblékat, dvakrát přebalovat a tak dále. Ale zvládáme to snad docela dobře. Všechnu námahu vyváží radost ze zdravých a krásných dětí!
Sice spolu Niki a Riki strávili devět měsíců společně v mém bříšku a mají podobný genetický základ, ale už teď se projevuje, že jsou to dvě rozdílné osobnosti. Zatímco Riki má už teď svůj „mužný“ charakter a hlas, Niki je taková princeznička. Prostě holčička. Jsem ráda, že nejstarší Kiki, která se na dvojčata strašně těšila, se snaží pomáhat a nedá na sourozence dopustit. Tak hlavně aby jim to zůstalo!
Žádné komentáře:
Okomentovat